Rakytník řešetlákový- vitaminová bomba, která vám nakopne imunitu

Rakytník

Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides) je na první pohled nezajímavý keř, v našich končinách spíše malý stromek, který zaujme více svými plody sytě oranžové barvy, nežli svým vzhledem. A právě jeho plody jsou z něj ta nejhodnotnější část. Plody rakytníku totiž obsahují druhé nejvyšší množství vitamínu C ze všech známých rostlin.

Rakytník divoký
Rakytník řešetlákový v přírodě

Je rakytník keř nebo strom?

To záleží v jaké zeměpisné šířce jej pěstujeme. Svůj původ má v Euroasii a v sibiřské oblasti. Postupně se rozšířil do celého světa, Evropu nevyjímaje. Dorůstat může až 10 metrů, ale stromky pěstované u nás dosahují většinou kolem 6 metrů. Jeho typické trnité větve mohou leckoho odradit od sběru jeho plodů. Šlechtitelům se povedlo vypěstovat rostlinu která má minimum trnů a je tak snadnější se k plodům dostat. Odrůda Altajská nebo Sibiřský Ruměnec jsou takto vyšlechtěny. Rakytníku se v naších zahradách daří dobře. Vyžaduje slunné místo s písčitou půdou.

Pokud máte doma vysazen jeden stromek a divíte se, že na něm nejsou ani letos plody, nedivte se. Rakytník je totiž dvoudomá a větrosnubná rostlina. To znamená že existují samčí a samičí rostliny. Opylují se díky větru a měly by být vysazeny blízko u sebe. Na samičích rostlinách se po opylení vytváří plody žlutavé a v zralém stavu oranžové barvy. Dorůstají do velikosti v průměru 5, až 10 milimetrů. Tyto plody sklízíme od srpna až do zimy v závislosti na odrůdě.

Rostlina má mělký kořenový systém, který prorůstá do hloubky 60 až 80 centimetrů. Zajímavostí je, že samičí rostliny vytvářejí z kořenů výbežky, které následně možno použít pro množení. Rakytník kvete od března do května a plody zpravidla rostou na jednoletém dřevě.

Štáva z rakytníku

Jak se rakytník sklízí?

To že má trny jsme si řekli. U sklizně na to budete myslet každou chvíli. Sklízení je tak trochu nepříjemná část procesu díky trnům. Pokud máte na zahradě jeden malý stromek je jednodušší ho ručně sklidit. Jednou do ročně se to dá zvládnout. Jestli ale máte na zahradě víc stromků vyplatí se větve s bobulemi ustřihnout celé. Stromku by to vadit nemělo, protože na stejných větvích vám bobule již neporostou. Ustřihnuté větvě dejte zamrazit do mrazáku alespoň na celý jeden den, aby pořádně promrzli. Zmrzlou větví stačí následně bouchnout o tvrdý povrch a bobule by měli samy opadat. Takto sklizené bobule můžeme zmrazit, nebo dále zpracovat.

Jaké látky obsahuje rakytník?

Kromě vitamínu C obsahuje, kterého má 10x více, než citron má i další množství vitamínů a minerálů jako A, B(B1, B2, B3, B6, B9), D, F, K1. Vitamínu E obsahuje nejvíc ze všech rostlinných plodin vůbec. Obsahuje také omega kyseliny 3,6,9 a omega-7 mono nenasycené mastné kyseliny, které se v přírodě vyskytují vzácně. Dále obsahuje organické kyseliny a minerály.

Alkaloid hipophein, který se v těle proměňuje na hormon serotonin je pro vitalitu lidského těla velice důležitá látka. Díky serotoninu jsme odolnější proti depresím a snižuje se i riziko proti nádorovým onemocněním. Rakytník například obsahuje poměrově stejné množství karotenu jako mrkev. Železo, mangán, bór a další minerály jsou také obsaženy v této rostlině. Sloučeniny fenolů nacházející se zejména v bobulích, mají kromě typické trpké chuti i antibakteriální účinky.

Jaké účinky má rakytník?

Rakytník má široké spektrum využití. Nejvíce se užívá na imunitu a celkovou vitalitu člověka. Proto se doporučuje užívat při virózách a nachlazení. Jeho vysoký obsah antioxidantů chrání naše tělo před volnými radikály a tím preventivně snižuje riziko tvorby rakoviny. Jeho pravidelné užívání ma ale i mnoho jiných benefitů. Jeho blahodárné účinky jistě ocení lidé, které trápí zánět sliznice, či žaludeční vředy. Stimuluje taky funkci jater a je účinný při léčbě jaterní cirhózy a jiných jaterních poruch.

Lidé s vysokým cholesterolem by měli zvážit užívání rakytníku. Pomáhá totiž snižovat hladinu zdraví škodlivého cholesterolu – LDL a naopak zvyšuje hladinu toho prospěšného HDL cholesterolu. Má také nezanedbatelný vliv na správné fungování krevního objemu a pomáhá snižovat vysoký krevní tlak. Dále pomáhá při kardiovaskulárních onemocněních, zejména ateroskleróze.

Rakytník také podporuje hojení omrzlin a popálenin, hlavně následkem radiace. Lidem po radioterapii se doporučuje užívání rakytníkového oleje. Pomáhá léčit atopické ekzémy, akné a jiné kožní onemocnění. Účinky a využití této rostliny vědci dále zkoumají, ale jedno už teď víme – rozhodně stojí za to ho vyzkoušet, zejména v nadcházejícím období podzimu a zimy. Pomáhá při nachlazení a rýmě a díky širokému spektru vitamínů posiluje vaší imunitu.

Rakytník olej

Co můžeme z rakytníku doma vyrobit?

V první řadě můžete doma vyrobit lahodnou rakytníkovou šťávu. Hoďte bobule do odšťavovače a za pár okamžiků máte na stole šťávu nabitou vitamíny. Šťávu nalijte do mrazících forem na led a dejte do mrazáku. Stačí každý den použít jednu ledovou kostku s rakytníkem, kterou můžete místo citronu použít do čaje. Takto zmražená šťáva vám vydrží celou zimu a vy budete mít každý den přísun potřebných vitamínů a minerálů.

Odšťavený zbytek rakytníku nevyhazujte. Slupky můžete usušit a použít jako čaj. Z usušených semínek lze vyrobit olej. Z plodů si doma dále můžete vyrobit například sirup, džem, nebo marmeládu. Džem si přidejte ráno do jogurtu a denní dávku vitamínu C máte splněnou. Ostatně již jedna bobule rakytníku vám zajistí denní příjem vitamínu C.

Rakytník džem
Lahodný džem si můžete doma snadno připravit

zdroje: celostnimedicina.cz, zdravi.euro.cz, National library of medicine ncbi.nlm.nih.gov, wikipedie.org , healthline.com ; Foto: Shutterstock.com